Pojďte s námi zažít středověk uprostřed lesů společně s nejstaršími památky v Německu.

Hrad Eltz leží nedaleko vesnice jménem Wierschem. Přibližně dva kilometry za touto německou vesnicí se nachází poměrně velké placené parkoviště (4€). Vůbec nám to ale nevadí, neboť dostáváme samolepku hradu a mapičku se základními informacemi. Cesta k hradu trvá přibližně 15 minut, žádnou velkou túru neočekávejte.

Z parkoviště vede velmi pohodlná cesta, která mírně klesá dolů. Prochází se krásným listnatým lesem a z cesty je pohádkový výhled na okolní hluboké lesy. Určitě doporučujeme navštívit tuto oblast na podzim. Zbarvené listí tomuto místu dodá na kouzlu.

Každým okamžikem očekáváme, že spatříme hrad Eltz. Za jednou zatáčkou se nám přání plní a nám se naskýtá neuvěřitelně nádherný výhled na hrad, který obývá rod Eltzů již od 12. století. Hrad stojí nad malým potůčkem Elzbach uprostřed lesů. Krajina kolem je plná krásných lesů. Hrad je tedy zcela chráněn od veškerého vnějšího dění a člověk má pocit, že se vrátil v čase zpět do středověku. Žádný ruch silnic ani aut. Je tu krásné ticho a člověk zde může v klidu souznít s přírodou.

Do samotného hradního komplexu vede jen jedna cesta přes úzký kamenný most, na jehož konci je brána, která se na noc zavírá. Kus za branou po pravé straně je pokladna, kde kupujeme vstupenky na prohlídku a pohled. Nad tímto krámkem se nachází hospoda, kde se lze občerstvit. Hradní komplex je otevřen 7 dní v týdnů od 9:30 do 17:30. Lístek pro dospělého vyjde na 14 €, děti, studenti a senioři to mají za 7 €.

Samotná prohlídka zabere přibližně 30 minut. Prohlídky probíhají v němčině či angličtině. Hrad Eltz návštěvníkovi nabídne ukázku zbraní, ulovených trofejí, pokojů, koupelny či kuchyni, která je nečekaně velká na to, jak je hrad stavěn. Prohlídka je sice krátká, ale člověk vidí opravdu zajímavé prostory a může si živě představit, jak se zde asi dříve žilo. Prostory hradu jsou stále obývány potomky rodu Eltzů, a proto je návštěvníkům zpřístupněna pouze 1/3 obytných prostor. Rozhodně to ale stojí za vidění!

Po nabažení hradu jsme se museli vydat dál. Je možné ještě vystoupat na kopeček stojící proti bráně, kde je malá kaplička a odkud je hrad znovu krásně fotogenický. Ať si stoupnete kamkoliv kolem hradu, budete mít pocit, že si to musíte vyfotit, protože každé zákoutí působí jinak.

Trevír

Trevír (Trier). Univerzitní město, které jsme museli navštívit. Město v sobě skrývá velké množství památek, které jsme si dali za cíl. Bohužel nás lehce tlačil čas, abychom dojeli na místo určení ve správnou dobu, a tak jsme nenavštívili všechny.

V první řadě rada pro řidiče. Není třeba zajíždět do města, kde jsou všude placená parkoviště. My jsme nechali auto u obchodu jménem Netto na adrese Schöndorfer Str. 8. Zde není žádné časové omezení. Odtud jsme se vydali do centra. Což mohlo být cca deset minut chůze.

Po těchto pár minutách jsme došli k Porta Nigra, která byla zbudována Římany už ve druhém století naše letopočtu. Patří k nejlépe zachovaným římským stavbám v zaalpské Evropě a je součástí komplexu trevírských památek, který byl roku 1986 zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO. Dál jsme postupovali směrem k mostu Römerbrücke. Svým vzhledem asi moc nezaujme, ale svou historií rozhodně ano. Je to nejstarší most v Německu, a rovněž pochází z  2. století. Naše kroky se pak stočily směrem ke katedrále Trier Saint Peter’s Cathedral neboli také Trierer Dom. Tato skvostná stavba je nejstarší v Německu a její centrální část je postavena Římany už ve 4. století. Do útrob katedrály je možno vstoupit bez jakéhokoli poplatku. Vnitřní prostory jsou magické. Genius loci se zde opravdu nezapře. Po zapálení svíčky (což děláme v každém kostele, co navštívíme) se vydáváme zpět k autu a naše jízda směřuje přes most Römerbrücke směrem do Lucemburska.

V Trevíru je možné ještě navštívit Amphitheater Trier které pochází také z 2. století a počet možných návštěvníků se odhaduje až na 20 000 lidí.