Delší dobu jsme se bavili o tom, že bychom se chtěli jet podívat do Jeseníků, ale trošku nás odrazovala vzdálenost od Prahy. Přeci jen čtyři hodiny v autě je dost. Ovšem přišel říjen a s ním krásný prodloužený víkend a my jsme měli jasno, kam naše výletnické duše vyrazí.
Měli jsme před sebou celé čtyři dny, které jsme věnovali poznávání Jeseníků a okolí. Naše cíle byly předem jasné. Karlova Studánka, Praděd, Dlouhé stráně a nějaký hrad nebo zřícenina. Nakonec se nám povedlo vše i něco navíc. V článku Vám prozradíme, jak jsme to všechno zvládli. Pojďme na to:
1. Den a hned na Praděd
Tuto nejvyšší horu Hrubého Jeseníku, jsme chtěli zdolat jako první hned z několika důvodů. Jedním z nich bylo to, že bylo nádherňajs a nechtěli jsme riskovat to, že v následujících dnech bude zataženo a my nic neuvidíme. Nakonec se ukázalo, že tento nápad mělo hodně lidí, a tak jsme trošku kráčeli v procesí.
Auto jsme nechali kousek od Karlovi studánky na parkovišti Videlské silnice 450, kde jsme se hned napojili na žlutou a modrou značku, která vede podél Bílé Opavy. Na rozcestí Na paloučku jsme se dali po žluté, kde na nás čekali různé mostíky a šplhání do malých kopců. Procházeli jsme nad vodopádky a připadali si jako někde v Rakousku. Po pár kilometrech jsme se zase napojili na modrou a pokračovali k turistické chatě Barborka. Zde jsme si dali zaslouženou odměnu v podobě piva a chvilku jsme se slunili. Praděd byl přímo nad námi a poslední kilometry ubíhaly rychle. Odtud byl krásný výhled na celé Jeseníky i s Dlouhými stráněmi. Těšili jsme se, že i zde na vrcholku, jehož výška předčí i samotnou Sněžku, si dáme nějaké občerstvení, ale nakonec z toho nic nebylo. Všude bylo spousta lidí, fronty a hrozný vzduch. Ještě že jsme měli svou svačinu. Proto doporučujeme se najíst buď v Barborce nebo na Ovčárně, kde jsme si nakonec dali pivo při zpáteční cestě.
S Ovčárny jsme to vzali po silnici, která byla značená zelenou značkou. Nebyla to nešťastnější volba, ale jelikož rádi dokončujeme okruhy a neradi chodíme stejnými cestami, tak to bylo nezbytné. Aut naštěstí tolik nejelo a z kopce nám to šlapalo jedna báseň.
Nakonec jsme se šli projít po Karlově studánce, kde jsme zakončili tento příjemný výlet.
Délka: 17,6 km Nejvyšší bod: 1490 m n. m. Náročnost: Střední S dětmi: Ano, ale po žluté bez kočárků, raději obejít po modré Parkování: My jsme nechali auto u přístřešku na silnici š. 450 Občerstvení: Ano, po cestě jsme narazili na 4. Ovšem na Pradědu pozor! Z důvodu omezené kapacity uvnitř restaurace raději doporučujeme míz své zásoby s sebou Mapa: ZDE
2. Rašeliniště, Gabči vášeň
Když jsme zjistili, že se zde nachází rašeliniště, a ještě ke všemu největší na Moravě, tak naše další kroky byly jasné. Projeli jsme krásnou vesničkou Rejvíz a auto jsme nechali u penzionu téhož jména. Odtud
jsme se vydali po naučné stezce ke vstupu k Velkému mechovému jezírku. Ten se nachází pak na modré značce. Vše je krásně značené a vy nemůžete zabloudit. Od vstupu, kde zaplatíte 35 Kč za osobu postupujete jen po povalovém chodníku až k srdci rašeliniště.
Když jsme se pokochali krásnou přírodou, pokračovali jsme po modré dál až na rozcestí Nad Vrchovištním potokem a odtud jsme se dali po cyklostezce k silnici. Pak jsme odbočili na zelenou a hned na žlutou, která nás vynesla na malý hřeben a odtud jsme se vydali po červené kolem bývalých štol, po kterých zůstaly jen díry v zemi.
Došli jsme zpět k autu a chtěli jsme se najíst. Bohužel u penzionu v bufetu nebrali platební karty, a tak jsme se ještě prošli po Rejvízu do nedaleké pštrosí farmy, kde měla být restaurace. Naneštěstí jsme zjistili, že je zavřeno, a tak jsme šli zpět k autu a doufali, že nalezneme něco po cestě.
Délka: 8 km Nejvyšší bod: 862 m n. m. Náročnost: Nízká S dětmi: Ano Parkování: Auto jsme nechali u penzionu Rejvíz. Cena na celý den 100,- Občerstvení: Ano Mapa: ZDE
3. Dlouhé stráně
Náš další cíl byl zřejmý už od Prahy. Roky se kocháme leteckými záběry vodní nádrže Dlouhé stráně, a když jsme se rozhodli pro návštěvu Jeseníků, nemohli jsme opomenout ani toto místo. Kdyby náhodou někdo nevěděl, tak Horní nádrž Dlouhé stráně je člověkem vytvořené jezero, které je nejvýše položenou vodní plochou u nás. Má rozlohu 15,4 ha a nachází se v nadmořské výšce 1350 m. Jde o kontroverzní stavbu, která byla zařazena mezi 7 divů České republiky.
Z výšlapu jsme měli trochu strach, neboť první 3 km terén strmě stoupá a výlet patří k náročnějším. Cesta totiž kopíruje sjezdovku, a tak se opravdu zapotíte. Ovšem pokud vyjde počasí, můžete se kochat krásnými panoramaty Jeseníků. Pokud se na to přeci jen necítíte a chcete si trošku ulevit, můžete zvolit pohodlnější cestu. Z Kout nad Desnou (odkud jsme vycházeli) vede lanovka k Medvědí hoře. Tam můžete přesednout na bus nebo to dojít mírným stoupáním pěšky (zhruba 3,5 km). Aktuální ceny jízdného naleznete zde. My jsme si samozřejmě zvolili tu náročnější variantu, ale jak se nakonec ukázalo, vytouženého vrcholu jsme dosáhli dřív než ostatní, co jeli lanovkou. Ten den se jim něco porouchalo a lanovka stála 2 hodiny i s turisty. Potulně jsme se usmívali, když jsme míjeli Medvědí horu a davy turistů se houpaly ve větru.
Z výšlapu nemějte vítr, ten vás totiž čeká až na samém vrcholku. Dle našeho zážitku by se to tu spíše mělo jmenovat na Větrné stráni, protože poryv větru byl opravdu silný. A tak jsme nádrž obešli do
poloviny a upalovali dolu, kde bylo příjemněji. Jak jsme později zjistili, pod horní nádrží se nachází rychlé občerstvení, kde můžete načerpat energii. Další zastávku můžete udělat u lanovky na vrcholu Medvědí hory. Velké sportovní vyžití nabízí areál Kouty, kde se zabaví děti i dospělý po celý rok (Bikepark, Balanc park, Naučná stezka, rozhledna a mnoho dalšího).
Délka: 12 km Nejvyšší bod: 1353 m n. m. Náročnost: Střední S dětmi: S kočárkem nedoporučujeme. Cesta je neustále do kopce. Parkování: Kouty nad Desnou – Parkoviště 1. Neplatili jsme nic Občerstvení: Ano na Medvědí hoře Mapa: ZDE
4. Jeskyně Na Pomezí
V Jeseníkách se nachází poměrně dost jeskyních komplexů a tak jsme nemohli vynechat ani ty. Rozhodli jsme se navštívit Jeskyně Na Pomezí, které jsme míjeli, když jsme jeli z Dlouhých strání. Nebudeme vám říkat, co vše zde uvidíte a na co se máte těšit. To byste pak nebili překvapení. Co vám však řekneme je to, že délka prohlídky je cca 45 minut a určitě to stojí za to.
Pak nám bylo doporučeno navštívit Jeskyně Na Špičáku, kde jsou na stěnách fresky a celé je to zahaleno tajemstvím.
Informace: ZDE
Cesta domů
Při cestě domů máme vždy velké plány, kde se po cestě stavíme, ale nějak nám to nikdy nevyjde. Tentokrát jsme chtěli jet na hrad Sovinec, ale nakonec jsme zjistili, že se tam pořádají slavnosti a platit vstup za ně a pak ještě za prohlídku se nám nechtělo. Tak jsme se rozhodli, že pojedeme na hrad
Cimburk. Bohužel jsme si nezjišťovali moc informace, abychom byli na místě překvapení a musíme říct, že se nám to povedlo. Dorazili jsme k jinému hradu, a to konkrétně ke starému hradu Cimburk, který je asi hodinu cesty od toho, kam jsme chtěli jet původně.
Nevadí. Plán jsme lehce pozměnili, a nakonec jsme se jeli podívat na Kunětickou horu. Musíme konstatovat, že to bylo dobré rozhodnutí, navštívit tento krásný hrad. Bohužel pro nás prohlídkový okruh byl v rekonstrukci, ale i tak jsme z tohoto místa byli velmi okouzleni a vrátíme se, až bude vše opravené a zpřístupněné.
Závěrem
Chceme dodat, že Jeseníky jsou opravdu nádherným místem pro odpočinek. Všude je krásná čistá příroda a jde vidět, že si místní lidé váží toho, co jim bylo dáno. Co nás mírně zarazilo byl přístup lidí vůči nám. Ať jsme navštívili jakoukoli restauraci, tak to vypadalo, že je spíš svou přítomností obtěžujeme. I tak jsme narazili na příjemná místa a dobře se najedli. Každopádně, Jeseníky všem doporučujeme a těšíme se zase někdy na viděnou.